cs.png, 3,2kB en.png, 4,1kB

Menu

Biologická ochrana

Upřednostňujeme biologickou ochranu - k boji proti škůdcům nám pomáhají parazitické vosičky a dravé ploštice, k opylení květů používáme čmeláky. Minulé pěstební období jsme aplikovali přibližně 7.100.000 parazitických vosiček, 75.000 dravých ploštic a 79.500 čmeláků.
Druh a počet biologické ochrany závisí na druhu a množství škůdců.

Našim dodavatel biologické ochrany je firma Biocont. Tímto této firmě děkujeme za poskytnuté podklady a za péči, kterou nám v boji proti škůdcům věnuje.

V produkčních sklenících s pěstováním rajčat se uplatňují zejména tito bioagens:
Dravá ploštice - Macrolophus pygmaeus - je využívaný hlavně v rajčatových sklenících, kde udržuje kontrolu nad molicemi, sviluškami, mšicemi, Tutou absolutou ale i ostatními škodlivými organismy.
Macrolophus   Macrolophus
Parazitická vosička - Encarsia formosa, Eretmocerus eremicus, Aphidius colemani, Aphidius ervi - Parazitické vosičky E. formosa a E. eremicus aktivně vyhledávají larvy molic, do kterých kladou svá vajíčka. Z těchto naparazitovaných larev se líhne další generace vosiček. Za svůj život naklade vosička až 150 vajíček.
Parazitické vosičky A. colemani a A. ervi aktivně vyhledávají mšice, do kterých kladou svá vajíčka. Z těchto naparazitovaných mšic se líhne další generace vosiček. Za svůj život naklade vosička až 300 vajíček. 
  
Bejlomorky - Aphidoletes aphidimyza - Bejlomorka klade svá vajíčka do blízkosti kolonie mšic, z těchto vajíček se líhnou dravé larvy. Každá larva během svého vývoje spořádá až 100 mšic.

Zlatoočky - Chrysoperla carnea - Dravé larvy těchto zlatooček intenzivně vyhledávají mšice a pomocí svých kusadel je vysávají. Během svého larvárního vývoje dokážou spořádat až 400 mšic.

Draví roztoči - Phytoseiulus persimilis, Neoseiulus californicus, Amblyseius swirskii, Neoseiulus cucumeris, Amblydromalus limonicus - P. persimilis se výhradně živí sviluškami. Díky svému rychlému vývoji (jedna generace za 9 dní) dokáže konkurovat rychlému vývoji svilušek. Za jeden den dokáže zkonzumovat až 10 svilušek.
A. swirskii, N. cucumeris a A. limonicus jsou generalisti využívaní především proti třásněnkám, molicím a sviluškám. Tito roztoči by se neměli kombinovat.
 

Dále je také důležité zmínit našeho velkého pomocníka - čmeláka - Bombus terrestris.
Víte, že?
… podle pachu čmelák pozná, zda květ již před ním navštívil ten den jiný čmelák
… čmeláčí královna se dožívá pouze 1 roku
… čmelák Vás může bodnout nikoliv kousnout
… čmelák létá za nižších teplot než včela a tudíž opyluje plodiny i v nepříznivých teplotách

Patří spolu se včelou medonosnou k významným opylovačům. Stejně jako jejich příbuzní, včely, se čmeláci živí nektarem a pylem, shromažďují jej jako potravu pro své larvy. Avšak život čmeláků je jiný než u včel. Na rozdíl od včelí královny (ta se dožívá až 5ti let), žije ta čmeláčí pouze jeden rok.

Důvodů, proč se jako alternativa včel využívají čmeláci je více. Jeden z rozhodujících faktů je, že je lze podobně jako včely uměle odchovávat a množit. Ve své kolonii mají jen malé zásoby pylu a nektaru a musí je pravidelně doplňovat. Proto jsou na rozdíl od včel aktivnější i za chladnějšího počasí (uvádí se 8 ºC) a nevadí jim ani déšť. To je důležité především v době, kdy nejsou podmínky pro včely ideální a jejich úlohu tak můžou zastat čmeláci. Naproti tomu čmeláci nelétají na takové vzdálenosti jako včely a spokojí se tak i s květy v okolí jejich hnízda.

Může mě čmelák bodnout nebo kousnout? Čmeláci mají, stejně jako všechny ostatní včely, mezi které patří, ústní ústrojí adaptované k hledání výživy ve sladkých šťávách květů (tzv. nektaru). Čelisti, které mohou u hmyzu s kousacím ústním ústrojím způsobit bolestivé mechanické stisknutí (např. u brouků, mravenců a vos, kobylek či kudlanek), jsou srostlé do tvaru, které je vhodné k lízání. Tomuto typu ústního ústrojí říkáme lízací, bolestivé stisknutí je tedy vyloučeno. Čmelák vás může bodnout žihadlem, nikoliv však kousnout (a to ani samec). Čmeláci jsou však velmi klidní a případy bodnutí čmelákem jsou velmi vzácné. Bodnout může čmelák na rozdíl od včely opakovaně, poněvadž žihadlo vždy z rány vytáhne. Účinky čmelího jedu jsou podobné jako u jedu včelího.